Citrusy – poklady mezi vonnými rostlinami

Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Vůni citronu či pomeranče si jistě dobře vybavíte, ale citrusová vůně není jen jediná, znáte třeba neroli? Tentokrát se na naší vonné cestě zastavíme u citrusů a povíme si, jaký je jejich původ, kdy vlastně vznikly a odkud pocházejí. A tipli byste si, které druhy jsou původní a které vznikly křížením? Napovíme, že vás možná čeká překvapení, neboť pomerančovník ani citroník mezi původní druhy nepatří.

Aloe Sokotry a jejich etnobotanické využití

Autoři:
Prof. Dr. Ing. Petr Maděra
a
Ing. Hana Habrová, Ph.D.
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Mendelova univerzita

Aloe jsou jedny z nejznámějších sukulentních rostlin, které se díky svým léčivým účinkům používají již od pradávna. Tento rod je však velmi bohatý, zahrnuje téměř 600 druhů. Aloe ze Sokotry zmiňoval už Marco Polo ve svém cestopise Milion. Kromě nejznámější aloe pravé si představíme tři endemické druhy aloí ostrova Sokotry. Čím se liší, jaké mají etnobotanické využití a jaké typy šťáv ostrované využívají, např. při léčbě očních zánětů a žaludečních problémů?

Papája, ananas a fíkovník jako zdroj rostlinných enzymů

Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Papája, ananas a fíkovník jsou zajímavé nejen chutnými plody, ale i obsahem enzymů zvaných proteázy, které se využívají v řadě odvětví, mimo jiné i v medicíně, např. v enzymoterapii. O těchto třech rostlinách si povíme více a ukážeme si, jaké jsou účinky jejich proteáz, tedy papainu, bromelainu a ficinu, na naše zdraví.

Hibernující semena

Autorky:
Mgr. Jana Balarynová, Ph.D.
a
Mgr. Barbora Klčová
Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci

Rostliny jsou na první pohled méně pohyblivé organismy než živočichové, proto vyvinuly řadu strategií, které jim umožňují přežít a vypořádávat se s neustálými výzvami měnícího se prostředí. Jedním z nejdůležitějších okamžiků životního cyklu rostlin je správné načasování klíčení semen, kde hraje významnou roli dormance semen. Co tedy semena probudí?

Bakopa drobnolistá a pupečník asijský – ájurvédské byliny nejen pro lepší paměť

Autor:
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D.
Botanica Nova, z. s., a Ústav biologie a lékařské genetiky, Farmakologický ústav, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a VFN

Znáte brahmi? Možná jste už slyšeli o této ájurvédské bylině, která může mít blahodárný vliv na nervovou soustavu, zvyšuje soustředěnost a zapamatování si nových informací. Je to bakopa drobnolistá a její označení brahmi je nejběžnější. Pupečník asijský je druhá bylinka, která má běžné označení gotu kola, někdy je ale také označována jako brahmi, díky podobným účinkům. Obě rostliny patří do odlišných čeledí, liší se svými obsahovými látkami a mají i řadu dalších účinků. Proč je nepoznat blíže?

Domestikace rostlin aneb rostliny ve službách člověka

Autor:
Doc. Ing. Petr Smýkal, Ph.D. Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci

Domestikace rostlin i živočichů je proces, při kterém se přetvářejí divoce žijící druhy v druhy vhodnější k pěstování či chovu. Přibližně 2500 druhů rostlin prošlo některými stupni domestikace, ale pouze 250 je považováno za plně domestikované. V novém seriálu vám chceme představit nejběžnější domestikované druhy, z jakých planých druhů vznikly, centra jejich původu a další zajímavosti.

Blízkovýchodní a středomořské centrum domestikovaných rostlin 1. díl.

Autor:
Doc. Ing. Petr Smýkal, Ph.D. Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci

Z hlediska počtu a důležitosti domestikovaných rostlin, ale i zvířat, je nám geograficky nejbližší oblast tzv. Úrodného půlměsíce, tedy Blízký východ, kolébka mnoha civilizací. Na tuto oblast se proto zaměříme i v prvním díle našeho seriálu a představíme si nejdůležitější obiloviny, pšenici, ječmen a žito, a významnou přadnou rostlinu, len.

Zapomenuté africké dřeviny – olejodárné rostliny s potenciálem nejen pro Zambii

Autoři:
Ing. Anna Maňourová
Fakulta tropického zemědělství, Česká zemědělská univerzita v Praze
a
Ing. Jan Tauchen, Ph.D.
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Dvě třetiny světové produkce potravin pocházejí pouze z 12 rostlinných druhů, a přitom známe již kolem 370 tisíc druhů krytosemenných rostlin. Kvůli zemědělské intenzifikaci mizí tradiční plodiny a s nimi i udržitelné pěstební praktiky drobných farmářů. Současně se ztrácejí také planě rostoucí rostliny. Představíme si tři opomíjené olejodárné dřeviny s tajemnými místními jmény mubula, mongongo a munyelenyele, jejichž využití by mohlo být do budoucna velice zajímavé.

Karotenoidy – látky nezbytné pro život na Zemi i významná složka potravy

Autorka:
RNDr. Zuzana Vondráková, Ph.D.
Laboratoř biologicky aktivních látek, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Karotenoidy jsou barviva, která způsobují typickou červenou, oranžovou či žlutou barvu mnohých květů či plodů rostlin. Karotenoidy navíc patří mezi antioxidanty, a mají tedy významné pozitivní účinky na zdraví člověka. Jsou také nezbytné pro náš zdravý zrak. Přečtěte si, jak nejlépe zacházet s jejich dostupným zdrojem, jablky, aby jejich účinek byl co nejvyšší.

Lišejníky v oblasti Antarktického poloostrova a jejich odolnost vůči chladu a mrazu

Autoři:
Prof. Ing. Miloš Barták, CSc.,
a
Mgr. Josef Hájek, Ph.D.
Oddělení experimentální biologie rostlin, Masarykova univerzita

V současném zájmu o měnící se klima naší planety jsou předmětem zájmu adaptace organismů na extrémní podmínky. V drsném prostředí Antarktidy je chlad a mráz jedním z hlavních stresových faktorů. Jak si s antarktickým mrazem poradí symbiotický organismus složený z řasy a houby, tedy lišejník? Přijměte pozvání na cestu za lišejníky do antarktických oblastí souostroví Jižní Shetlandy a ostrova Jamese Rosse.

Houby Zemské brány

Autorky:
Bc. Tereza Tejklová
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
a
Mgr. Lucie Zíbarová
http://mykologie.net

Tentokrát vás pozveme na procházku do Zemské brány podél toku Divoké Orlice, kde vám ukážeme několik pozoruhodných hub. Nepřehlédněte míhavku vodní, která roste na místě, kde byste houby nečekali. Koncem jara a počátkem léta ji najdete na dřevě listnáčů ponořeném v čisté a proudící vodě lesních potůčků. Představíme vám i jiné zajímavé druhy, které by běžný zájemce o přírodu za houby vůbec nemusel považovat.

Rostliny a zasolení

Autor:
Mgr. Pavel Vítámvás, Ph.D.
Laboratoř biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění, Výzkumný ústav rostlinné výroby

Rostliny mají schopnost mnoha adaptací na různorodé, často velmi nepříznivé podmínky prostředí. Velmi specifickým případem jsou půdy s vysokým obsahem solí, ať už rostliny rostou např. blízko moře, nebo se musí vyrovnat se zvýšenou salinitou v důsledku činnosti člověka, jako je zimní solení silnic a dálnic. Jak se rostliny se stresem způsobeným zvýšenou koncentrací solí a dalšími důsledky vyrovnávají?

Tritordeum – plodina mezi ječmenem a pšenicí

Autor:
Ing. Zdeněk Nesvadba, Ph.D.
Genová banka, Výzkumný ústav rostlinné výroby

Člověk křížil plodiny od počátku přechodu z lovce a sběrače na usedlý zemědělský typ. O domestikaci rostlin v tomto čísle přinášíme více příspěvků a nyní si představíme méně známou plodinu, tritordeum, které vzniklo hybridizací divokého příbuzného ječmene, ječmene chilského, a kulturní pšenice tvrdé. Jaké má tato plodina vlastnosti a čím je unikátní?

Pěťour – obtížný plevel, nebo užitečná léčivka?

Autoři:
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity a Centrum biomedicínského výzkum FNHK
a
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Některé rostliny jsou evolučně velmi dobře vybaveny k šíření a úspěšnému růstu na nových stanovištích, třeba i v člověkem zabetonované a vyasfaltované krajině velkoměst. Představíme si rostlinu, kterou mnozí považují spíše za obtížný plevel, ale která může být ve skutečnosti užitečnou léčivkou. Zaostřeno na pěťour z čeledi hvězdnicovitých.

Masožravá „kobří lilie“ darlingtonie kalifornská

Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Darlingtonie je ozdobou skleníků pěstitelů masožravých rostlin. O to větší překvapení zažije pěstitel při návštěvě přírodních lokalit, kde své láčky na odiv vystavují tisíce rostlin. Ony je však nevystavují jen tak pro nic za nic, jsou na lovu. Na jakou kořist číhají a jak se vůbec rostliny staly masožravými? To vše v článku představujícím tzv. kobří lilii.

O nás

O časopise

Předplatné

PŘEDPLATNÉ I JEDNOTLIVÁ ČÍSLA V TIŠTĚNÉ I ELEKTRONICKÉ VERZI MŮŽETE OBJEDNÁVAT:

• on-line na e-shopu MujSvetRostlin.eu
• e-mailem na adrese redakce
redakce@novabotanika.eu nebo predplatne@novabotanika.eu a objednavky@mujsvetrostlin.eu
• v síti vybraných distributorů