Časopis NOVÁ BOTANIKA

BONUS: Experimentální směsi rostlin pro ozeleňování tramvajových tratí a obratišť

Tramvajové tratě v mnoha evropských městech jsou lemovány travním porostem, což je praxe, která pravděpodobně začala v 80. letech 20. století, aby přinesla zeleň zpět do městského prostoru a zároveň poskytla obyvatelnou zónu pro člověka i další živé organismy. Najít vhodnou skladbu rostlin na tramvajové tratě však není jednoduché, pojďme si tuto problematiku přiblížit.

Zelené pruhy poskytují řadu ekologických benefitů pro města, např. snižují teplotu v intravilánu, poskytují propustnou plochu pro dešťovou vodu, která se zde vsakuje, snižují prachové znečištění a absorbují hluk generovaný broušením kovových kol na kolejích. K trendu ozeleňování tramvajových tratí přistoupila řada měst v dalších evropských zemích. Současné klimatické změny a požadavky na životní prostředí ve velkých aglomeracích vedou k nutnému přehodnocení současných technologií za použití přírodních trávníků. V současnosti není v ČR otestované a dostupné dostatečně široké spektrum odrůd pro ozeleňování, které by byly potřeba pro speciální podmínky měst, pro rekultivaci v extrémním urbánním prostředí, a to v podmínkách měnícího se klimatu. Proto se roku 2020 významné české vědecké a zemědělské instituce zabývající se pěstováním a charakterizací trav a bylin spojily v projektu pro výběr a hodnocení tuzemských genetických zdrojů, odrůd a domácích sběrových materiálů travin, jetelovin a dalších dvouděložných rostlin vhodných pro ozeleňování měst, dopravních staveb, rekultivaci poškozených ploch a otestování připravených směsí na extrémních stanovištích, jako jsou tramvajové pásy. Dalším cílem je rozšíření spektra pěstovaných druhů a odrůd, které by řešily problémovou a nekvalitní zeleň velkoměst včetně tramvajových pásů jak z užitných, tak z estetických hledisek, a zároveň zabezpečení dlouhodobé udržitelnosti.

Ze sběrových aktivit v ČR bylo za posledních 30 let shromážděno přes 5000 genetických zdrojů planých rostlin. Z těchto materiálů byl proveden výběr perspektivních travin, jetelovin a dalších dvouděložných druhů pro zatravňování. Při jejich výběru byl brán ohled na vybrané charakteristiky, mj. rychlost růstu, zápoj porostu, vytrvalost, odolnost k suchu, odolnost k vyššímu počtu sečí atd. Preferovány byly také ekotypy z ekologicky extrémních stanovišť. Finálně bylo vybráno 52 genotypů trav (z toho 21 odrůd a 31 genotypů planého původu), 13 odrůd jetelovin a 30 druhů dalších rostlin.

Po shromáždění všech potřebných komponent trav, jetelovin a ostatních dvouděložných bylin bylo sestaveno celkem devět různých typů směsí na tři různá stanoviště. Pro tramvajové těleso na plném světle byly sestaveny tři směsi - směs na osluněné stanoviště s trávami, směs na osluněné stanoviště s trávami a jetelovinami a směs na osluněné stanoviště s trávami, jetelovinami a bylinami. Pro tramvajové těleso v částečném zastínění byly připraveny také tři směsi - směs pro stinné stanoviště s trávami, směs pro stinné stanoviště s trávami a jetelovinami a směs pro stinné stanoviště s trávami, jetelovinami a bylinami. Na základě těchto směsí byly napěstovány travní koberce, které byly v listopadu 2021 instalovány na tramvajové trati v pražských ulicích Bělohorská (model pro stinné stanoviště) a Evropská (slunné stanoviště). Celková plocha koberců je 270 m2, každá směs je prezentována plochou 30 m2 ve třech opakováních.

Podmínky v tramvajovém kolejišti jsou pro rostliny považovány za mimořádně náročné. Rostliny zde mohou zakořenit maximálně do hloubky 16 cm a s ohledem na konstrukci kolejiště není žádoucí závlaha. Na začátku projektu nebyly k dispozici informace ohledně teplotních a vlhkostních podmínek v kolejišti. Proto byly na obou lokalitách instalovány dva přístroje Datalogger MicroLog SDI MP, každý se třemi čidly půdní vlhkosti. Z teplotních dat získaných z půdních čidel (instalovaných v porostu 8-10 cm hluboko, vzdálených cca 80 cm od sebe) je zřejmé a nepřekvapující, že extrémní podmínky nastaly na krajích tramvajového pásu, který přímo sousedí s vozovkou. V zastíněné části byly pozorovány menší výkyvy mezi různě umístěnými čidly (32 °C vs. 25 °C), než tomu bylo u nezastíněné lokality (39 °C vs. 30 °C). Různá data dosažení maximální vodivosti půdy v prostoru čidel lze přisuzovat také různé míře zasolení půdy kolem čidla, nacházejícího se v různé vzdálenosti od vozovky.

Na osluněném stanovišti (Obr. 1) byl ve všech třech vysetých variantách („trávy“, „trávy + jeteloviny“ a „trávy + jeteloviny + byliny“) z vysetých druhů trav zaznamenán výskyt kostřavy červené (Festuca rubra), jílku vytrvalého (Lolium perenne) a lipnice luční (Poa pratensis). Tyto druhy zároveň představovaly dominanty porostu ve všech variantách. Ve variantě „trávy + jeteloviny“ byl z vysetých jetelovin zaznamenán výskyt štírovníku růžkatého (Lotus corniculatus; Obr. 2), tolice dětelové (Medicago lupulina) a jetele plazivého (Trifolium repens; Obr. 3). Jejich výskyt byl zaznamenán i ve třetí variantě „trávy + jeteloviny + byliny“. Mimo zmíněných druhů byl ve třetí variantě zaznamenán i výskyt vysetých bylin řebříčku obecného (Achillea millefolium agg.; Obr. 4), jitrocele kopinatého (Plantago lanceolata; Obr. 5) a s malou pokryvností i mateřídoušky vejčité (Thymus pulegioides; Obr. 6). Na období s nedostatkem srážek porosty výrazně reagovaly letní dormancí, čím vznikl mezerovitý porost. S tím souvisel zvýšený výskyt ruderálních druhů, jako je rdesno ptačí (Polygonum aviculare), šrucha zelná (Portulaca oleracea) a rosička krvavá (Digitaria sanguinalis).

Na stinném stanovišti (Obr. 7) byl ve všech třech vysetých variantách („trávy“, „trávy + jeteloviny“ a „trávy + jeteloviny + byliny“) z vysetých druhů trav zaznamenán výskyt kostřavy červené, jílku vytrvalého a lipnice luční. Tyto druhy zároveň představovaly dominanty porostu ve všech variantách. Ve variantě „trávy + jeteloviny“ byl z vysetých jetelovin zaznamenán jen výskyt jetele plazivého, který byl zaznamenán i ve třetí variantě „trávy + jeteloviny + byliny“. Mimo zmíněných druhů byl ve třetí variantě zaznamenán z vysetých bylin výskyt řebříčku obecného, hadince obecného (Echium vulgare; Obr. 8), heřmánku pravého (Matricaria chamomilla; Obr. 9) a jitrocele kopinatého a navíc ještě jeden druh trávy, psineček obecný (Agrostis capillaris). Na experimentálních plochách byl kromě druhů vysetých zároveň zaznamenán i zvýšený výskyt ruderálních druhů, jako je rosička krvavá, lipnice roční (Poa annua), ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli) a rdesno ptačí. Letní období sucha zvládly porosty ve stinné variantě v přijatelné kondici a porosty neupadly do letní dormance.

Pro ostatní plochy, jako jsou obratiště tramvají (Obr. 10), pásová zeleň apod. byly navrženy tři směsi - květnatá směs nižšího vzrůstu, květnatá směs vyššího vzrůstu a květnatá směs do sucha. Tyto tři směsi byly vysety v září 2020 na třech obratištích v Praze (v Řepích, na Spořilově a v Hostivaři; tato plocha ovšem musela později ustoupit výstavbě tramvajové trati). Každá směs byla vyseta na ploše 30 m2, celkem směsi rostou na ploše 270 m2. V prvním roce v porostech převládaly jednoleté a ruderální druhy, které vyklíčily z půdní semenné banky. Tyto druhy se vyznačují i zvýšenými nároky na světelné podmínky otevřených ploch a vyšší přísun živin. V následujícím roce se vysetý porost začal stabilizovat. Převládají druhy vyseté, porosty jsou zapojeny a výskyt ruderálních druhů je nízký. Nejčastěji se vyskytují následující rostlinné druhy: řebříček obecný, čekanka obecná (Cichorium intybus; Obr. 11), štírovník růžkatý, kostřava červená a tolice dětelová.

Získané výsledky vedly k sestavení dvou finálních směsí pro přípravu travních koberců pro stinné a slunné podmínky s přibližným složením 41 % travin, 41 % bylin a 18 % jetelovin a jedné směsi určené pro obratiště a další plochy v městském prostředí. Díky získaným výsledkům z testování genetických zdrojů rostlin lze využití daných odolných rostlin doporučit pro ozeleňování tramvajových pásů a dalších ploch, jako např. obratišť, a tak zlepšit zhoršující se podmínky života ve městech právě i s ohledem na probíhající klimatickou změnu a její dopady na životní podmínky obyvatel a dalších živých organismů žijících ve velkých městech. Získané speciální osivové směsi rozšiřují spektrum pěstovaných druhů a odrůd, které řeší problémovou a nekvalitní zeleň urbánního prostředí včetně tramvajových pásů jak z hlediska estetického, tak z hlediska dlouhodobé udržitelnosti.

Tyto výsledky jsou realizovány v rámci projektu Genofondy pro města a krajinu SS01020023 Technologické agentury České republiky.

Autoři:
Ing. Petra Hlásná Čepková, Ph.D., Mgr. Pavel Vítámvás, Ph.D. (Výzkumný ústav rostlinné výroby), Mgr. Tomáš Vymyslický, Ph.D. (Zemědělský výzkum, s. r. o., Troubsko), Ing. Simona Raab (OSEVA vývoj a výzkum, s. r. o., Zubří), Ing. Vojtěch Holubec, CSc. (Výzkumný ústav rostlinné výroby)

Foto: (1, 10) Petra Hlásná Čepková; (2-6, 8,9) Zdeňka Navrátilová; (7) Simona Raab

Celý článek ke stažení v pdf zde: Hlásná, NB 2023/2

Další zajímavé informace z vědeckého výzkumu si přečtete v tištěné či e-verzi časopisu Nová Botanika 2023/2.

Objevujte praktické zajímavosti z výzkumu rostlin

s časopisem Nová Botanika

O nás

O časopise

Předplatné